14.2. - Svátek má Valentýn, Den zamilovaných...
Tento den má mnoho jmen, ale úplně všem se vybaví červené/růžové srdce a blízká osoba. Jak jsem tento den prožil já, co jsem řešil a k jakému závěru jsem došel..
Další Valentýn. Opět nemám komu napsat, s kým jít ven, s kým si ten den opravdu užít. Smutné? No, možná. Určitě nejsem jediný kdo tento den vníma takhle - totiž spíš negativně. Díváte se kolem sebe, na to očekávání některých co bude. Někteří posílají jakési "valentýnky" (ve škole se hodí do krabice a někdo je poté roznese po všech třídách) svým "láskám" (všimněte si uvozovek, znamenají, že si ta "přání-vzkazy" posílají navzájem i nej kamarádky/kamarádi). Ale najdou se i tací, kteří si z někoho chtějí jen tak vystřelit. Nejsem proti tomu, ale jen pokud z toho textu jasně vyplyne, že se jedná o vtip. Pokud ne, může si příjemce dělat falešné naděje atp. Ahh, zase jsem odběhl..
Takže k tomu, co jsem dál dělal JÁ. Jednak jsem chtěl dát do pořádku jedno "nejasné" přátelství a poslal jsem jednu onu valentýnku (nebudu se k tomu víc rozepisovat, mám své důvody).. Vyjasnilo se to, ale zroveň vše kolem potemnělo.. To by k tomu stačilo. Po škole jsem dorazil domů a jen očekával něco, co stejně nepřišlo.. Další skvělá věc, která ještě přispěla k atmosféře "parádního" dne. Potřeboval jsem se odreagovat, tak jsem využil PC.. Psát se mi nechtělo, tak jsem radši pustil nějaké hry.. Potom ICQ.. Paráda, mám cca. 300 kontkatů.. Z toho tak 140 holek.. Většina online lidí měla "zamilované statusy".. To nic němění na faktu, že mi žádná holka nenapsala, snad kromě.. Ale to vám může být jedno :|.. Blah.. Dále jsem psal nějaké ty smsky.. První naprosto neuvěřitelné zděšení.. K 13.2. je to ale bohudík vše.
Ding dong, budík, 14.2., jede se na hory.. Cestou píšu asi s pěti lidma smsky, včerejší zděšení se ještě stupňuje a raději ukončuji všech pět konverzací co nejdříve. Nervy pracují, nálada "mizí".. A až doteď mám naprosto děsnou náladu -.-..