Dneska jsem se hrabal starými textovými soubory a našel jsem jeden dosti zajímavý. Psal jsem jej někdy na konci listopadu a upozorňuju, že NENÍ AKTUÁLNÍ. Přesto ho sem dám, protože ty myšlenky se mi zdají poměrně zajímavé.
V pasti
28. listopad 2009 - závěr špatného období
Poslední dny byly značně náročné. Od rána do večera práce, povinnosti, úkoly… Vše to mělo jedinou světlou stránku: Každovečerní pokec s přáteli, tedy, s domnělými přáteli. Takže vlastně s jistými osobami, které se vydávaly za přátele. Nebo spíš s navenek přátelskými osobami, které ve skutečnosti přáteli nebyly. Anebo spíš s poměrně přátelskými osobami, které svým chováním a lhaním přátele ani zdaleka nepřipomínaly. V tomto případě se jednalo o velice úspěšnou přetvářku, přes kterou nebylo vidět jejich pravé já. A nebýt pár skutečných, nepřetvařujících se a dobrosrdečných přátel, asi bych ji ani neprokoukl.
Pod maskou laskavosti, zájmu a přátelství se mnohdy schovává výsměch, pomluvy a lži. To není zrovna lákavá představa, viďte. A já se s tím setkal už potřetí za poslední půlrok. Asi mám smůlu. Možná bych se neměl snažit seznamovat s novými lidmi. A holkami už vůbec ne. Některé zkrátka zneužijí získané důvěry. A kdo má vydržet, a i přes tři zklamání pokračovat v hledání někoho, kdo důvěry nezneužije..? Možná by bylo nejlepší nikoho nehledat a jen vyčkávat, až někdo sám přijde. Jenže nastane tahle situace? Nad tím by se dalo polemizovat.
Nechtěl jsem si stěžovat. A ani nebudu. Píšu a pak zase ne. Napíšu jeden řádek, následně jej vymažu. Nemůžu se ani soustředit. Takže končím.
Kateřinka | 27. února 2010 v 21:39 |
To znám....:(, bohužel se mezi těmi hodnými najdou takoví, kterým důvěřujeme, něco jim třeba řekneme a....máme po tajemství...
a až později se třeba od někoho jiného dozvím, že mě pomlouvá....a já mu/ji věřila, choval/a se mile....no co už s nimi :(